PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY ÚVODNÍ STRANA MORAVSKOSLEZSKY KRAJ ZLINSKY KRAJ OLOMOUCKY KRAJ JIHOMORAVSKY KRAJ PARDUBICKY KRAJ KRALOVEHRADECKY KRAJ LIBERECKY KRAJ VYSOCINA PRAHA STREDOCESKY KRAJ USTECKY KRAJ JIHOCESKY KRAJ PLZENSKY KRAJ KARLOVARSKY KRAJ FOLKLORNÍ SDRUZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY CESKY ROZHLAS BESKYDY-VALASSKO SLEZSKA HARTA CZECH TOURISM
Čtvrtek 28.03.2024
Vyhledávání
  Vyhledávací centrum
Rejstřík ČR
ZÁKLADNÍ INFORMACE
  Základní informace o ČR
Česká NEJ
Kraje ČR
Turistické regiony
Turistické oblasti
Města a obce
Euroregiony
Mikroregiony a sdružení
Pohádkové regiony
AKTUALITY A AKCE
  Aktuality
Databanka akcí
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
PRAHA SRDCE EVROPY
  Město PRAHA
Pražská informační centra
Kalendář akcí v Praze
Lázeňství
  Lázeňská zařízení
Zdravotní pojištění
Kongresová turistika
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
Kongresy a konference
Veletrhy a výstavy
Turistika a volný čas
  Informační centra
Kultura a zábava
Památky UNESCO
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
Aktivní dovolená
Pěší turistika
Agroturistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
Sport a relaxace
Klub českých turistů
Cestovní kanceláře
Folklor a tradice
  Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Příroda a její ochrana
  Biosférická rezervace UNESCO
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
Obchod a služby
  Služby motoristům
Nákupní centra
PODPORA PODNIKÁNÍ
  Investiční příležitosti
Finanční sektor a pojištění
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba
Království perníku

Český Těšín - malá prohlídková trasa [ Turistická trasa ]

TRASA JE ZNAČENA MODROU BARVOU :
Vlakové nádraží (ulice Nádražní) - ulice Střelniční - ulice Dukelská - ulice Potoční - park Adama Sikory - Nábřeží Míru - ulice Dvořákova - ulice Smetanova - náměstí ČSA - ulice Moskevská - ulice Božkova - ulice Štefánikova - ulice Hlavní - Masarykovy sady - nábřeží Svobody - ulice Protifašistických bojovníků - Masarykovy sady - ulice Vrchlického - ulice Hlavní - ulice Nádražní (vlakové nádraží)

Délka trasy - 5 km

Vítejte v Českém Těšíně, vážení návštěvníci.

Provedeme vás malou prohlídkovou trasou za poznáním přírodních a dalších zajímavostí tohoto známého pohraničního města, které vzniklo rozdělením historického Těšína - Cieszyna 28. 7. 1920 (první písemný záznam o městě pochází z roku 1155). K 31. 12. 2003 žije v Českém Těšíně 25 891 obyvatel. Hranicí mezi Cieszynem v Polsku a Českým Těšínem se stala řeka Olše (Olza).

Prohlídku začneme u nádražní budovy ČD, která pochází z roku 1889, tehdy nahradila původní nádražní budovu z roku 1871 v blízkosti Jablunkovské ulice. Její vznik úzce souvisel se stavbou spojky Bohumín-Těšín z roku 1869, pozdější spojka pak směřovala na Žilinu a Frýdek. Dnešní těšínský železniční uzel spojuje tah Praha-Košice s přípojnými tratěmi do Ostravy, Frýdku-Místku a přes Cieszyn do města Bielsko-Biała v Polsku.

Stojíme-li zády k nádraží ČD, máme hned vpravo budovu České pošty a proti nám hotel Piast. Jelikož po rozdělení města zůstala poštovní budova na polské straně, bylo nutné, aby tehdejší Československá poštovní správa nechala postavit budovu novou. Vypracováním projektu byl pověřen Ing. Zdražil z Prahy a stavbu provedla firma arch. J. Dvořáka ze Slezské Ostravy. Provoz v nové poštovní budově byl zahájen na sklonku roku 1931. Původní součástí poštovní budovy byly i garáže, které dnes již neexistují, na jejich místě je vybudován podchod.

Hotel Piast byl slavnostně otevřen 29. prosince 1931. Realizací projektu byl pověřen arch. Edward David. Sídlily zde polské instituce a spolky, byla zde restaurace, kavárna a hotel Polonia. Od roku 1946 až do zprovoznění vlastní budovy na Ostravské ul. zde sídlilo Těšínské divadlo. Mezi charakteristické znaky budovy patří především kanelované pilastry (svislé architektonické části mírně vystupující z líce stěny), které jsou spojeny balkony.

Nyní přejdeme Nádražní ulici a vydáme se za poznáním Střelniční ulicí vedle boční fronty Piastu. Napravo mineme Těšínskou plynárnu, jediné zařízení, které po rozdělení města zůstalo celé na území Českého Těšína. Plynárna byla postavena na základě rozhodnutí městské rady Těšína ze dne 4. června, resp. 29. srpna 1881. Hlavním důvodem její výstavby byla nutnost zlepšit veřejné osvětlení v Těšíně. Stavba byla provedena podle plánů Ing. B. Kühnla. Provoz byl zahájen 30. října 1882. Ještě několik let po rozdělení byl dodáván svítiplyn i do Cieszyna jako protihodnota za elektrický proud z tamní elektrárny.

Téměř naproti plynárně po levé straně Střelniční ulice je vidět budovy Základní školy a Gymnázia s polským jazykem vyučovacím v Českém Těšíně (arch. E. David, r. 1925, 1957). Na budově Základní školy je sgrafito významného ak. sochaře F. Świdra (37 m2, 1957).

My kousek dál za plynárnou zabočíme vpravo na Dukelskou ulici a po 100m nás na levé straně upoutá kostel Slezské církve evangelické "Na Nivách". Byl postaven v roce 1932 podle návrhů arch. E. Davida, který se zde pokusil o nenásilnou modernizaci některých prvků gotického slohu. Stavbu realizovala firma Pluskal a Riedel z Českého Těšína, hlavní oltář zhotovil řezbář Henryk Nytra z Dolních Bludovic.
Pokračujeme dál po Dukelské ulici a v místě, kde ji protíná Potoční ulice, odbočíme vlevo a velmi brzy u nábřeží Míru uvidíme park Adama Sikory. Byl založen účetním spořitelní společnosti A. Sikorou (1846-1910), který se rozhodl na jeho výstavbu vynaložit své celoživotní úspory v obnosu 15.000,- rakouských korun. Návrh na úpravu parku vypracoval S. Rutkowski z Varšavy společně s V. Holczakem z Doubravy a ing. Bergmanem z Těšína. Za výrazného přispění dobrovolníků z řad polské školní mládeže pokračovaly práce takovým tempem, že se zde již v červenci 1909 mohly konat první slavnosti. Na začátku 1. světové války (24. 8. - 21. 9. 1914) byli v Sikorově parku cvičeni příslušníci formujících se polských legionů na Těšínsku. V roce 1933 byl vybudován taneční a hudební pavilon. O dva roky později došlo k rozšíření parku o dalších 3000 m2 zahrad a o obytný dům, který začal po následující přestavbě sloužit jako restaurace. V roce 1938 byla postavena vstupní brána. V parku můžeme najít i zmenšeninu Piastovské věže z kamenů nalezených v řečišti Olzy, která byla vyrobena podle návrhu V. Holczaka školní mládeží roku 1913. Na restauraci byla roku 1998 odhalena pamětní deska s portrétem A. Sikory. Jeho dřívější pomník z roku 1935 byl zničen za okupace.

Po procházce parkem se vydáme nábřežím Míru, na levém břehu Olzy mineme fotbalový stadion a tenisové kurty TJ Slavoje a dojdeme až k mostu Svobody. Úsek nábřeží Míru od Sikorova parku k mostu Svobody byl zřízen ke konci 30. let 20. století, vyskytují se zde jasany, lípy, vrby, smrky atd. Úsek od mostu Svobody až k mostu Družby představuje v jádru ještě úpravu před rokem 1900 a převážně zde rostou jasany, javory a jírovce. Na Olze především v zimě můžeme vidět krásné labutě, kachny, lysky a racky a na polské straně nás zaujme dominantní věž barokního evangelického kostela Boží Milosti z r. 1709-1750 od opavského architekta J. Hausrückera.
U mostu Svobody se nachází budova Kulturního a společenského střediska "Střelnice". KaSS "Střelnice" zastřešuje činnost zájmových kroužků a souborů folklorních, pěveckých, divadelních a tanečních. Zajišťuje činnost Kruhu přátel hudby a Klubu přátel výtvarného umění. Je organizátorem významných mezinárodních akcí, jako jsou: přehlídka českých filmů "Kino na Hranici", Mezinárodní divadelní festival "Na Hranici", "Svátek tří bratří", "Poklady z těšínské truhly", Mezinárodní dekáda varhanní, komorní hudby a sborového zpěvu, "Dávná hudba v Těšíně" a Těšínský jazzový podzim. Budovu zřídila těšínská Střelecká společnost podle návrhu Theodora Heřmanského. Stavba pochází z roku 1882, roku 1950 byla adaptována. Je zděná, omítnutá, obdélného půdorysu s jednopatrovým rizalitem (část architektury vystupující po celé výšce z průčelí budovy), zastřešená kopulí krytou plechem. Jinak je budova zastřešena sedlovou valbovou střechou a po ukončení probíhající rekonstrukce na ní bude opět umístěna bronzová deska s dvojjazyčným nápisem o její historii od Gustava Nowaka.

Původní most Svobody, most přes Olzu s názvem Jubilejní most císaře Františka Josefa pocházel z roku 1903. Po roce 1918 byl přejmenován na most U Střelnice, dnes nese název most Svobody. V průběhu 2. světové války se ustupující polské vojsko pokusilo most zničit, ale po malé opravě Němci most nadále používali. Později ho i Němci nedůsledně odpálili (jeden pilíř se stal základem nové mostní konstrukce). To se ovšem později nevyplatilo, protože tok řeky ještě nebyl dostatečně regulován a tak most ohrožovaly časté jarní a podzimní povodně, což mělo za následek, že v roce 1970 proud most strhnul i s pěti polskými hasiči, kteří v té době na mostě hlídkovali. Jejich těla se nikdy nenašla. Na zdi celnice z polské strany je pamětní deska věnována jejich památce. Nynější most byl vybudován v roce 1974. Přejdeme Střelniční ulici, půjdeme kousek po nábřeží Míru a u kolmé Dvořákovy ulice odbočíme na tuto ulici vlevo, na první křižovatce poté Smetanovou ulicí vpravo a u tržnice rovněž vpravo uvidíme malý parčík, který byl roku 1994 zaregistrován jako významný krajinný prvek. Tři stromy z tohoto parčíku jsou od roku 1992 vyhlášeny za stromy památné. Jedná se o dva buky červené a jednu tureckou lísku. Charakteristika těchto stromů je: buky červené (stáří cca 90 let), výška stromů 20 a 21 m, výška koruny 14 a 13 m, šířka koruny 20 a 19 m, obvod kmenů 1,7 a 1,6 m. Turecká líska (stáří cca 130 let), výška stromu 23 m, výška koruny 18 m, šířka koruny 20 m, obvod kmene 3,3 m.
Smetanovou ulicí vzápětí dojdeme na příčnou ulici Moskevskou, vycházející z náměstí ČSA s pozoruhodnou radnicí postavenou roku 1928 na pozemku, který město získalo darem od paní Tetlové (její dům venkovského typu stál uprostřed náměstí až do roku 1932). Vnitřní zařízení budovy bylo dokončeno 1. února 1929. Stavbu realizovala podle projektu ostravského arch. Viléma Richtra v novorenesančním slohu firma Fulda. Jejím charakteristickým znakem je především obloučkový štít s hodinami. Na průčelí radnice je umístěna pamětní deska Jiřího Třanovského, která je zdobena reliéfy erbů Čech, Moravy, Slezska a Slovenska. Tato deska je dílem O. Eckerta a nese nápis "Jiří Třanovský, slavný český pěvec duchovní, jehož Cithara sanctorum z roku 1636 se stala zdrojem duchovní a národní síly a symbolem jednoty československé, narodil se roku 1592 v Těšíně, působil v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku." Stejné desky jsou umístěny v Praze na staré škole u sv. Mikuláše a v Liptovském Mikuláši, kde roku 1637 zemřel.
Z náměstí se vydáme Moskevskou ulicí k polské mateřské škole, na jejíž zahradě se nachází památný strom buk lesní. Charakteristika: výška stromu 21 m, výška koruny 19,5 m, šířka koruny 16 m, obvod kmene 2,88 m. Od mateřské školy se vydáme Božkovou ulicí, na její levé straně se nachází budova bývalé židovské synagogy, postavená roku 1928 podle návrhu nám už známého místního architekta E. Davida českotěšínskou firmou Josefa Noska a Adolfa Richtra. Jedná se o třípodlažní budovu se sedlovou střechou v řadové zástavbě, což byl také důvod, proč ji nemohli nacisté vypálit. Za války sloužila synagoga jako sklad kulis a rekvizit, poté opět jako modlitebna a od roku 1967 potřebám PZKO. Na průčelí budovy je od 15. září 1994 umístěna bronzová pamětní deska zdejší židovské komunity.
Proti této budově v zahradě bývalé mateřské školy se nachází další památný strom více něž 150 let starý jinan dvoulaločný. Charakteristika: výška stromu 22m, výška koruny 18m, šířka koruny 8m, obvod kmene 2,19m.
Na Božkovou ulici v pravém úhlu navazuje Štefánikova ulice.

Jdeme kousek po ní ve směru k nábřeží Míru kolem Těšínské tiskárny. Původní tiskárna byla založena v roce 1806 tiskařem Fabiánem Beinhauerem. Za zakladatele tiskařské tradice v Těšíně je však považován Tomáš Prochaska narozený 21. 12. 1771 v Praze, který tiskárnu na území dnešního Cieszyna krátce po jejím vzniku od původního majitele odkoupil. Budova dnešní těšínské tiskárny byla postavena z iniciativy Karla Prochasky v letech 1886-88, stávající podobu však získala rekonstrukcemi v letech 1892 a 1910.
Potom přejdeme Hlavní ulici (bývalé těšínské předměstí Saská Kupa bylo při vzniku této ulice v 1. pol. 19. století pojmenováno na počest saského knížete Albrechta, manžela Marie Christiny, údajně nejmilejší dcery Marie Terezie). Po pravé straně vidíme most Družby, hraniční přechod z Polska do ČR. První most zde byl postaven pravděpodobně již na přelomu 14. a 15. století (v místě brodu přes řeku) a až do konce 18. století tu stávala Vodní brána. V roce 1880 zde byl vystavěn most betonovo-kamenný a ten byl později nahrazen mostem novým, který byl v letech 1920-38 hlavním hraničním mostem (10 let přes něj vedla trasa městské tramvaje). Nynější železobetonový most Družby z roku 1953 spojuje ulici Hlavní v Českém Těšíně s ulicí Zamkovou v Cieszyně.
Po schůdcích sejdeme dolů do Masarykových sadů a kolem sauny budeme pokračovat k budově finančního úřadu, původně postavené pro úředníky Těšínské komory v polovině 19. století. V letech 1921-1935 zde bylo umístěno první České reformní reálné gymnázium Slezské matice osvěty lidové v Českém Těšíně.

Od roku 1939 do roku 1945, zde sídlilo gestapo, což připomíná pamětní deska se symbolickou postavou muže drceného mezi balvany. Kovová pamětní deska byla odhalena u příležitosti oslav 25. výročí osvobození města dne 3. května 1970. Jejím autorem je akademický sochař Štěpán Mikula.

Další část nábřeží nese název nábřeží Svobody a vede až k železničnímu mostu do Polska. Roste zde víc než 70 stromů, mezi něž patří např. jírovec, jasan, lípa, vrba, bříza a smrk. Na polské straně nad Olzou je vidět na Zámeckém vrchu malebnou Piastovskou věž ze 14. století, na české straně zde v 70 letech 20. století vznikla klidná vilová čtvrť. Na začátku 20. století zde byla vojenská nemocnice, později vojenský tábor a za 2. světové války bohužel jádro největšího slezského zajateckého tábora Stalag VIII B. V roce 1943 bylo v celém táboře umístěno kolem 75 000 zajatců v 254 pracovních jednotkách, v mateřském táboře bylo umístěno 2 000 zajatců, nejvíce ruských (69%), dále anglických (17%), zbytek tvořili Poláci (7%), Francouzi, Belgičané, Italové a Jugoslávci. Na jejich věčnou památku zde byl v roce 1979 odhalen pomník mezinárodní solidarity protifašistické koalice. Jeho autory byli akademický sochař Š. Mikula a ing. arch. Koco Krstovský, Řek z Makedonie.

Před železničním mostem zabočíme z nábřeží Svobody vlevo na ulici Protifašistických bojovníků, která nás dovede do Masarykových sadů založených na počátku 19. století arcivévodou Albrechtem Sasko-Těšínským a nesoucích původně název Albrechtova alej. Sadbovou úpravu vysazením kaštanů, lip a akátů provedl v roce 1813 lesmistr Dunbier. Sady získaly dnešní název na památku dvoudenní návštěvy našeho 1. prezidenta T. G. Masaryka v Českém Těšíně v roce 1930.

Nalevo směrem k železničnímu podjezdu se v Masarykových sadech nachází pomník obětem 1. světové války. Byl slavnostně odhalen 14. září 1930. Iniciativa vzešla z řad německého spolku veteránů Kriegerverein. Návrh pomníku vypracovala sochařka Helena Scholz-Železný. Původně byl žulový, složený ze střední části s bronzovým reliéfem truchlícího vojáka a dvou přilehlých kašen. Bylo na něm vytesáno přes 400 jmen padlých v 1. světové válce. Po osvobození v roce 1945 byly kovové plastiky odstraněny, ve střední části byl umístěn kamenný kříž a jména padlých byla odstraněna otesáním. Poslední rekonstrukci provedl koncem roku 2000 Martin Kuchař. Na památníku se tak opět ocitla kovová plastika. Na procházce Masarykovými sady nemůžeme minout Římskokatolický farní kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova. Byl postaven roku 1894 v novogotickém slohu podle návrhu vídeňského architekta Ludvíka Satzkého. Jedná se o trojlodní stavbu s transeptem, jenž tvoří s hlavní lodí a kněžištěm kříž. Charakteristickými znaky kostela jsou především lomený portál (orámování otvoru dveří) a rozeta (ornamentální prvek vyvozený ze symetricky stylizovaného květu růže), rovněž nízká východní věž a vyšší západní se zvonicí a hodinami. Interiér zhotovila známá řezbářská firma Stufflesser ze Sv. Ulrichu v Rakousku.

Z období výstavby se až do dnešních dnů zachoval prokazatelně nejstarší dům na území města, který stojí v Masarykových sadech č. 18. Je to empirová stavba z roku 1836. Tento letopočet je zachován v kovovém reliéfu nad vchodovými dveřmi. K tomuto domu se váže lidová pověst o českotešínském "doktoru Faustovi", podle níž zde kdysi bydlel kupec, vyrábějící své výrobky v zakouřené místnosti s velkým otevřeným ohništěm.

Příčná cestička přes park nás dovede ke školním budovám, proti nimž stojí malá cihlová kaplička sv. Terezie a kousek od ní socha sv. Jana Nepomuckého. Jedná se o barokní polychromovanou pískovcovou sochu v životní velikosti z poloviny 18. století, která je umístěna na třímetrovém podstavci a představuje světce se svatozáří držícího v rukou kříž a na pravém předloktí palmovou ratolest.

Ulicí Vrchlického u sportovní haly přejdeme na hlavní ulici. Stočíme se vpravo a na levé straně Hlavní ulice uvidíme budovu Muzea Těšínska. Muzeum je orientováno na českou část Těšínského Slezska a je pro město Český Těšín a celý region důležitou kulturně společenskou institucí. Sbírkový fond patří k nejpozoruhodnějším sbírkám v České republice. Muzeum vlastní zejména unikátní sbírkový fond z oblasti etnografie (zemědělství, řemeslo, kroje, textil, stříbrné šperky, lidový nábytek, lidové umění atd.), uměleckého řemesla, historie, botaniky a mineralogie. V muzejní knihovně Silesia je soustředěn velký knižní fond včetně souboru Tranoscií těšínského rodáka Jiřího Třanovského (1592-1637).
Novoklasická budova muzea pochází z roku 1884-85 (stavitel A. Jedek) a v současné době je v rekonstrukci. V náhradních prostorách, v 1. patře blízké budovy nad restaurací Hubert - rovněž na levé straně Hlavní tř., je instalována výstava "Obrázky z minulosti Těšínského Slezska", která seznámí návštěvníky s historií regionu, lidovou kulturou, řemesly a zemědělstvím. V expozici jsou vystaveny např. těšínské stříbrné krojové šperky, pušky "těšínky", těšínské mince, lidový nábytek a textil, sakrální platiky...). Součástí výstavy je představení projektu výstavby archeoparku na území hradiska v Chotěbuzi-Podoboře. Pobočkou Muzea Těšínska je Regionální informační centrum, které zajišťuje komplexní služby v oblasti cestovního ruchu. Od muzea pokračujeme na konec Hlavní ulice. Zde na rohu vpravo byla v roce 1929 postavena budova nynější ČSOB jako sídlo pobočky Centrální banky německých spořitelen. V roce 1931 objekt koupila Slezská lidová banka, poté zde byla umístěna pobočka cestovní kanceláře Čedok. Od roku 1994 je tato budova opět bankovním domem.

Nádražní ulice po levé straně nás dovede kolem obchodů a hotelu Central (bývalý Slezský dům, za nímž se na Štefánikově ulici nachází kino Central) až k hotelu Piast a nádraží ČD - našemu výchozímu bodu menšího procházkového okruhu za poznáním přírodních a dalších zajímavostí Českého Těšína.

UMÍSTĚNÍ


Typ záznamu: Turistická trasa
AKTUALIZACE: Radka GAJDUŠKOVÁ (Beskydy-Valašsko, racr) org. 56, 18.05.2004 v 12:07 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
VELETRHY
FOLKLORNÍ AKCE A FESTIVALY
TURISTIKA