Jak tehdy uvedl přípravný výbor, po několikaměsíčním úsilí zástupců informačních středisek měst a obcí a příbuzných iniciativ v cestovním ruchu jednotlivých oblastí České republiky se podařilo skutečně asociaci založit. Ta potom byla registrována na ministerstvu vnitra 9. listopadu 1994.Na ustavujícím zasedání se sešli 42 zástupci informačních středisek, kteří reagovali na pozvání přípravného výboru a na jednání do Prahy přijeli.

V přípravném výboru tehdy pracovali Jaroslava Polanská, Miroslava Martincová, Roman Hanzlík a Zlatko Voráček. Posledně jměnovaný také ustavujícímu jednání předsedal. Po nezbytných procedurálních záležitostech přítomní odsouhlasili název "Asociace turistických informačních středisek České republiky". přípravná skupina předložila účatníkům zpracované materiály, mj. také strukturu dat, které by měla informační střediska poskytovat, zmapování softwarového a technického vybavení informačních středisek, adresář středisek na území České republiky apod.

Součástí dokumentů bylo také vyhodnocení velké dotazníkové akce z června roku 1994. Ankety se tehdy zúčastnili 153 účastníci z celé republiky).

Byly schváleny významné dokumenty - stanovy asociace, jednací řád členského fóra, volební řád, program a cíle asociace, počet členů rady a složení rady, uskutečnila se volba revizora (Miroslava Martincová) a za čestnou prezidentku asociace byla zvolena Vlasta Štěpová.

Členy rady se na ustavujícím jednání stali: Jana Jureková (informační centrum Tachov), Václav Kupčák ZRF Znojmo), Václav Novotný (Pražská informační služba), Taťana Hornová (informační centrum muzeum Beskydy), Naděžda Jahodová (TIS - Okresní muzeum Mělník), Miroslav Řepa (ECOdate Kadaň), Jaroslav Vlach (Jihočeská centrála cestovního ruchu České Budějovice), Antonín Lízner (Koridor, s. r. o.). Za společnost TIC s. r. o. byli do celostátní rady zvoleni Zlatko Voráček a Roman Hanzlík.

Z tohoto původního složení nezůstal v radě asociace nikdo. Pouze já dneska pracovnicí sekretariátu asociace. Z tohoto důvodu jako jediný člen z výše uvedených, který dosud ve vedení asociace (i když jen v sekretariátu) pracuje, bych také chtěla říci několiv slov.

Byla to doba plná nadšení pro věc, o které všichni věřili, že se podaří, že asociace má budoucnost. Jednání rady asociace byla náročná - nejen z hlediska příprav podkladových materiálů, z hlediska časového (jednodenní jednání předpokládalo, že lidé z celé republiky vyjedou z domova i ve tři hodiny ráno s vědomím, že často jedou na své náklady). Přesto nikdo nereptal.

Byla to doba, kdy se o nově vzniklé asociaci vůbec něvědělo, což předpokládalo ohromné množství práce i mimo asociaci, abychom vešli do povědomí ostatních.

Byla to doba, kdy se diskutovalo, často i hlasitě, doba, kdy se odcházelo za dveře (to když nervy nevydržely), aby se za chvíli zase otevřely a jednalo se dál.

Byla to však i doba, kdy se nedařilo, "sypal se popel na hlavu" před členskou základnou a hledalo se řešení. Vždycky se mezi členy asociace našlo dost rozumných lidí, kteří pochopili, že to není jednoduché. Za to jim patří poděkování.